www.materskarodicovska.cz › Mateřská

Mateřská

Na mateřskou dovolenou mají ženy nárok v posledních měsících těhotenství a v prvních měsících po porodu. Trvá maximálně 28 (při narození dvou a více dětí 37) týdnů, minimálně 14 týdnů. Nemůže být za žádných okolností přerušena či skončena po méně než šesti týdnech od porodu (ani v případě, že s tím zaměstnankyně a zaměstnavatel souhlasí). Na mateřskou dovolenou nastupuje zaměstnankyně mezi počátkem 8. a počátkem 6. týdne před očekávaným datem porodu, nejdříve počátkem 8. týdne, ale obvykle počátkem 6. týdne před tímto dnem.

Pokud žena porodí předčasně, nastupuje na mateřskou dovolenou dnem porodu a může vyčerpat 28 (37) týdnů této dovolené. Pokud žena z mateřské dovolené vyčerpá před porodem méně než 6 týdnů, protože porodila dříve, než lékař stanovil, náleží jí mateřská dovolená od nástupu na ní do uplynutí 28 (37) týdnů.

Pokud žena před porodem vyčerpala méně než 6 týdnů mateřské dovolené z jiných důvodů, má nárok na 22 (31) týdnů mateřské dovolené ode dne porodu.

V průběhu mateřské dovolené nesmí rodič vykonávat tu práci, ze které čerpá mateřskou dovolenou a PPM, nicméně může pro svého zaměstnavatele pracovat na základě dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti, přičemž druh práce musí být odlišný od druhu práce, který vykonává v pracovním poměru. Žádný zaměstnavatel ale nesmí zaměstnat ženu v období šestinedělí. V době, kdy je žena těhotná či na mateřské dovolené či kdy je muž na rodičovské dovolené v době, po kterou by mohla matka čerpat mateřskou dovolenou, náleží zaměstnankyni či zaměstnanci zvláštní ochrana na trhu práce. Mimo jiné jim zaměstnavatel nemůže dát výpověď z toho důvodu, že se on či jeho část přemisťuje.

Pokud se žena ihned po skončení mateřské dovolené vrátí do zaměstnání, je zaměstnavatel povinen přidělit jí práci podle rozsahu její pracovní smlouvy a zařadit jí na její původní práci a pracoviště. Není-li to druhé možné proto, že tato práce odpadla či že pracoviště bylo zrušeno, musí jí zaměstnavatel zařadit podle pracovní smlouvy.

Žádný zaměstnavatel ale nesmí zaměstnat ženu v období šestinedělí.

V době, kdy je žena těhotná či na mateřské dovolené či kdy je muž na rodičovské dovolené v době, po kterou by mohla matka čerpat mateřskou dovolenou, náleží zaměstnankyni či zaměstnanci zvláštní ochrana na trhu práce. Mimo jiné jim zaměstnavatel nemůže dát výpověď z toho důvodu, že se on či jeho část přemisťuje.

Zaměstnavatel nesmí dát zaměstnanci výpověď v ochranné době, tj. v době, kdy zaměstnankyně nebo zaměstnanec čerpají mateřskou nebo rodičovskou dovolenou.

Po dobu mateřské dovolené má zaměstnankyně nárok na finanční podporu. Na tu má nárok i muž (při splnění stanovených podmínek). (Více zde...) 

Možnosti jsou následující:

1) PENĚŽITÁ POMOC V MATEŘSTVÍ (PPM)

Nárok na PPM vzniká, když jsou splněny tyto podmínky:

- těhotenství musí skončit porodem

- účast na nemocenském pojištění v posledních dvou letech musí být alespoň 270 dní. Do těchto 270 dní se započítává i doba strávená studiem, v invalidním důchodu či doba rodičovské dovolené či neplaceného volna. Naopak se nezapočítává doba nároku na nemocenské po skončení zaměstnání a doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání. Pokud se dítě narodí předčasně a matka ke dni porodu nesplňuje podmínky, pak může být podmínka splněna k počátku šestého týdne před očekávaným datem porodu. V tom případě se pak podmínka účasti na pojištění považuje za splněnou ke dni nástupu na PPM.

Tato dávka je dávkou nemocenského pojištění, kterou žena (za stanovených podmínek i muž) pobírá v souvislosti s těhotenstvím, mateřstvím a péčí o novorozence. Smyslem této dávky je nahrazení příjmu, o který pojištěnec přichází v souvislosti s péčí o dítě. Peněžitá pomoc v mateřství je podmíněná předchozí pracovní činností a účastí pojištěnce na nemocenském pojištění v předchozím období.

Tato peněžitá podpora v mateřství je poskytována maximálně 28 týdnů (37 týdnů při narození více dětí). Minimální délka poskytování této dávky je 14 týdnů a nesmí skončit před uplynutím 6 týdnů od porodu.

Výše peněžité podpory v mateřství záleží na průměrné výši platu za posledních 12 měsíců a představuje jeho cca 70%. Konkrétní výši dávek lze vypočíst na stránkách www.vyplata.cz nebo na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí - kalkulačka.

Doba čerpání PPM začíná buďto dnem, který žena určí v období od počátku 8. do počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu (pokud žena tento den neurčí, nastává nástup na PPM počátkem šestého týdne před očekávaným dnem porodu), NEBO dnem porodu, pokud k němu došlo dříve, než je výše uvedeno, NEBO dnem převzetí dítěte do péče (viz níže).

O mateřskou dovolenou nemusí žena zaměstnavatele žádat, ale je mu povinna oznámit nástup na ní na formuláři „Žádost o peněžitou pomoc v mateřství“ (tento formulář vydává ošetřující lékař a vyplňuje na něm předpokládaný den porodu). Po dobu, kdy je zaměstnankyně na mateřské dovolené, je zaměstnavatel povinen její nepřítomnost v práci omluvit. Po dobu, kdy zaměstnankyně čerpá mateřskou dovolenou, jí nepřísluší ani mzda či plat, ani náhrady mzdy či platu. (Více zde...)

Pokud je dítě ve zdravotnickém zařízení a rodič mezitím nastoupil do práce či pokud rodič nesmí nebo nemůže po delší dobu pečovat o dítě, které je proto svěřenou do péče jiné osoby, dochází k přerušení čerpání PPM. Doba výplaty PPM se prodlužuje o dobu, kdy bylo čerpání přerušeno, a PPM je vyplácena až do vyčerpání celkového nároku, nejdéle však do 1 roku dítěte.

Osoba, která převzala dítě do 7 let věku do trvalé péče, má nárok na PPM a to po dobu 22 (při více než jednom dítěti 31) týdnů.

Peněžitou pomoc v mateřství může dostávat i muž, ve stejné výši jako žena, nazývá se rodičovský příspěvek. (Více zde...)

2) POKUD ŽENA NEMÁ NÁROK NA PPM, TAK MŮŽE POBÍRAT NEMOCENSKOU

Nárok na nemocenskou v těhotenství a mateřství vzniká, pokud žena splňuje obecné podmínky pro přiznání nemocenské a pokud jí zdravotní stav nedovoluje vykonávat dosavadní zaměstnání (nejčastějším důvodem bývá „rizikové těhotenství“), NEBO pokud doložila potvrzení, že nemá nárok na PPM (poté vzniká nárok na tzv. nemocenské v souvislosti s porodem), NEBO pokud jí v době nároku na PPM závažné dlouhodobé onemocnění znemožňuje pečovat o dítě.

Nárok na tzv. nemocenské v souvislosti s porodem vzniká, pokud je těhotná žena k počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu účastna na nemocenském pojištění nebo v ochranné lhůtě a zároveň nemá nárok na PPM. O vzniku dočasné pracovní neschopnosti rozhoduje lékař a to od počátku 6. týdne před očekávaným porodem a po 6 týdnech po porodu lékař tuto dočasnou pracovní neschopnost ukončí. Nemocenské je poskytováno od 22. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti. Nemocenské lze pobírat až do ukončení dočasné pracovní neschopnosti, maximálně však 380 dnů. Tuto dobu lze na rozhodnutí OSSZ prodloužit o dalších 350 dnů.

Výši nemocenského lze zjistit na www.vyplata.cz nebo na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí - kalkulačka. Tvoří přibližně 60% platu.

3) POKUD ŽENA NEMÁ NÁROK NA PPM, ANI NA NEMOCENSKOU, TAK POBÍRÁ RODIČOVSKÝ PŘÍSPĚVEK

Rodičovský příspěvek bude pobírat ve výši 7 600 do 9. měsíce věku dítěte, pak 3 800 do 4 let věku dítěte.